Vojtěch Jandera



Plaz



natřené panty skoro neslyšně zaskřípěly

a světlo se po linkách ochlupení šine

jako nadmutý plaz

v touhách po sálavém teplu

hřejivých paží



minuty

i sekundy,

jež znají jejich pravou tvář

odešly kamsi do kouta

skromného kvádru

utopeného v pološeru



přízračný vousáč

jim teď významu nedopřeje



zbývá pouze letmé políbení vzedmutého závěsu,

plán práce na další den

a zbožné přání,

že zítra se neproberu obsypán šupinami





- - -

Svatý pokoj




Nad odvěkými kenotafy

zřít mlžné slunce zrána téct

po okapech hvězdných drah,

u jejichž ústí začnou zvolna kvést

bolehlavy nocí jarních,

myšlenky vilné

či snad study celých měst,

chtěl by snad každý pijan,

jenž seznal své touhy pastí

a ulehl těžkosti prost

dlažby na pelest.

Komentáře

Oblíbené příspěvky