Pavel Straka

 

 

 

KEFALOS

 

Bazén a Afrodíta jak magnet

vzešla a vrátila se

modrá a noci

převrácená přitažlivost

lebka nepraskne

led je jen jiné skupenství.

 

 

LVICE KOČKY

 

Svit očí

přilákal  lvici

ryby zavoněly, nežrala je, pokoušela

víno neuhaslo a žíznilo

šum hoří

vrátíme se

 

 

ZPĚV V NOČNÍM HŘBITOVNÍM KOSTELE

 

Kavárna v retsině

turbofolk v krvi

smích měsíce

labyrintem mramorů

vískot fotbalu

volání popů:

“Zpívejte  víc nahlas,

zanechte tu svůj otisk.”

 

NOČNÍ BITVA

 

Vlajka nad ostrovem,

(p)bijte se, mládenče a sličná děvo,

do krve a do dna,

hrajete,

uzemí je  vaše.

 

 

LISTOPADOVÁ SAUNA

 

Kroužení

Kouzlení

Celá, plná těla

Záře prostorů a hlasů

Výhledy do budoucna

Vinný výstřik s vrcholem

 

MORÁLNÍ OČISTA

 

Ponoř se do vody

 

 

ŠPEKÁČKY

 

Šíp

Peřina

Eros

Kos

Ámor a mor

Černá

Kůže

Yzop

 

PLODOVÁ VANA

 

Pole havran

šťávy kynou k výbuchu

dřeň poznání

čistota mydlí špínu

jazykový rébus

hladký kaktus

 

 

ZUBNÍ VRÁTKA

 

Vklouzni mi do úsměvu

Vyrvi perly

nasaď diamanty

nalej šerbet

beze dna a do nekonečna

 

U ŘEKY

 

Na strom a dolů

k řece nohu

v potok ruku

tělo ke mně

oči do nitra

tanec na vždy

 

 

 

DRÁTĚNKA

 

Hledám tvou druhou kůži

schovanou pod povlakem růží

tvé trny voní rzí

vyleštím tě

budeš svítit

můj oheň v tvém červeném zrcadle

 

 

 

 

 

KALHOTKY

 

Z kocouřích drápů

něžné ranky

vykouzlily

rudé kaňky

Ozdobím Tě

pletenými vlnkami

vilné révy.

Už se netřes zimou

císařský nach tě ozdobil.

 

CESTA

 

Kůže na kůži nezkažené

vůně pro vůni provoněné

šťáva s šťávou vyšťavené

duše v duši oduševnělé

těla spolu vtělená

utrhněme se a snězme se

 

 

HRA

 

Svým tělem roztančím piano

tvým tělem rozezvučím sebe

svou rukou dávám ti oheň

tvou rukou divokou mě něžníš

svým jazykem tě přijmu do nebe

tvým jazykem mě přitáhni…

 

BŘEZÍ BŘEZNICE

 

Dotknu se zdí

Početí? Jen vzduchem?

Energie buněk

Oplodnění myslí

Masíruj mé maso

Beru si tě tělem

Beru si tě hlasem

Vůně vše pohlcuje

 

KŘÍDLA

 

Ve vodě ti rostou křídla

Pták po jménu, ryba osudem

Ponoř se a dýchej

Tvá Siréna tě volá

Plavej, směr k moři

Vítr v horách promění nás v ptáky

Uleťme

 

 

 

ŘEČ-KOZ(T)

 

Přitahujeme se

Zrajeme

Sníme

Vyzařujeme

Splýváme

Voda je tělo

Tělo je zvuk

Prostěradlo odhaluje a zahaluje

Fíky jsou krev a ty jseš šťáva z nich

Třepotej jako vítr

Ptáci se (z)vrací

 

NĚHA

 

Slunce skrz mlhu

laská plody k prasknutí

Jsem bosá

oblečená do pavučin

Líčení zmizelo deštěm

sníh plodí novicky k pomilování

Válečný řev ustal

křik novorozeňať

vítá nové Afrodíty

 

PRS(T)OKLAD

 

Poklad těla?

Prsty kladou černá vajíčka do smetanových kláves

Rodí se z nich mraziví mravenci zvuku

Hledají královnu

Sají mléko z jejích prsů

Teče z nich medovice a já ji slížu jako kocour

 

MORUŠE

 

(Sladké plody těla)

Hrozny slzí sladkostí mešního vína

pumpuj můj nevysychající pramen

moruše bradavek kypí po tvé žízni

 

NOČNÍ MOTÝL

 

Budí se hvězdy

potok se vyzul z bot

silou měsíc sálá, přitahuje

čichám šamany stromů

srůstám s nimi mízou

van mi rozvázal pramenité vlasy

schoval se mi do nich motýl

saje nektar slasti

 

 

 

PODVĚDOMÍ

 

Proudění snů

 planina Šar

král Beran

zapadáš sněhem

mrazivý oheň

kůže druhá, třetí, čtvrtá

archaické chlupy

zahřejí tě do srdce

magičtí holubi snášejí obří vejce

modrá je barva nebe

kdo se z nich vylíhne?

Chytáš mě do sítě

táhneš lanem k moři

kde najdeme ráj?

 

SOBÍ KMENY

 

Říjen po celý rok

čich lišejníku a listí

přátelství s mrazem

náčelník zabuší

víření těla

svěžení nebe

bystřina svádí naše těla

hřejte se mýma rukama

sežeru vás

v žaludku je tela dost

 

HLAS

 

Zvuk zve k sobě ozvěnu

ušima slyší jeho pach

smrdí oprýskanou omítkou

meluzína ho líbe břichem i nohama

pláč hlasivek se směje

provazy vzduchu proniknou do kostí

Spálil je oheň písní z planin

 

LIBIDO DALIBORA

 

Dáváš zvuk borovému dřevu

rozedníváš zvony střev

tlačíč lvičí silou

černé klapky měníš v diamamt

  

 

BAROKNÍ ANDĚL ŽIVOTA

 

Napij se mou mízou

neuhas žízeň

polykej v noci i ve dne

Ber si krev, andělská pijavice,

kraď teplo

zatni drápy

zakousni zuby

zamotej do mě vlasy

a plujme

 

ŠOSTAKOVIČ

 

Otevři uši

pumpuj tlak do sebe

brána do světla

piano pod kůží

probodne ti mozek

něha tě rozšvihá

 

KOŠILE

 

Utkala jsem ti košili

vlnou svého hlasu

obarvím ji krví

ruku ti drhnu

rukáv odtrhnu

očichám ho a spolykám

 

OPOJENÍ Z PROMĚNY

 

Změna stavů

z člověka svoboda

zvíře, strom a mech

šplh bez pádů

záchrana křídly

odlétáme a plaveme

 

ULIČKA HANBY

 

Šerem do tmy

šerem do světla

okousat ohanbí

prokousat se ohanbím

nadechnem se

kat nás nespraví

osvobodí

 

VLASY

 

Antracitové vlny

tě omotají

chapadly meduzy

ti vysaju krev

vstříknu jed souznění

čichej mě rukama

poslouchej očima

 

OČI

 

Kočky svítí do noci smaragdem

tvé diamanty voní  jarní hlínou

zapustilas do ní kořeny

přejala barvu

nasypu se do tebe jako zrní

sklizeň vytrháme spolu i s kořeny

 

KRK

 

Z lásky ti rozkoušu krk až na ohryzek

vysaju z něj šťávu všeho vína, co jsme spolu vypili

olížu kočíčím jazykem

namažu vonnými mastmi

zabalím do ovčího kožichu

 

PŘÍPITEK

 

Napij se z mého poháru

vem si můj dech, sliny, chuť jazyka,

tvé víno je i mé,

červené z krve,

bílé z míchy,

spojme se v jedno tělo, jednu mysl

 

MEZÍ

 

Na mezi mezi

trávou, porostem

napájel jsem se tvou sladkou šťávou

teče jak pramen vody

z hlubin země

 

 

NÁŠLAPKY

 

Polštářky na noze

po kočičím pohladily zem

cupitají kolem nášlapných min mého dusotu,

slyší ho skok dopředu,

těší se na nový výbuch

 

SIRÉNA

 

Do moře se vracíš

voláš mě k sobě, volavko

vracíš mi rybí podstatu

mládneme do mýtu

 

TVÁŘ

 

Dívej se mi do očí,

dívej se mi do pusy,

dívej se mi do uši,

dívej se mi dovnitř,

miluj mě,

maluj mě

 

LESNÍ MED

 

Černá je barva medu,

z tmavého lesa tvých vlasů,

z plástvů nitra tvých stehen,

z bahna, kterým vytahuješ smutek těla,

zabořím se do něj nehty

ztmavnu tvým sáláním

 

JAZYK

 

Protože tvůj jazyk

kvůli tvému jazyku

bez tvého jazyka ne

lízej mě

 

KOŠILE (BASTIDOR)

 

Obleč si bavlněnou

obleč si bílou

polej si ji vínem

polej si mou krví

pamatuj si na vše

OBRAZÁŘKA

 

Vidíš dovnitř

slyšíš do hloubky

hmatáš do těla

cítíš rukama

maluješ mnou

 

GRANÁTOVÉ JABLKO

 

Rozříznu tvůj plod

vymačkám šťávu

obarvím tvou bílou kůži

budeme oba od krve

 

BARVY

 

Černá a červená

žlutá a hnědá

modrá,

všechny ti do oka skočí

otočí pohledy

jako bych byla podzimní listí

a ovoce před sklizní

 

VINNÁ MAST

 

Promaž mi ruce mastí

je vinná vším

voní po víně

kořeny země

odkud rosteš i  ty

budu tě čichat,

když se mnou nebudeš

 

TA PÍSNIČKA

 

Nezní jak z Moravy?

Jemná jak tvá duše,

hledáš krásu

a přetváříš ji z papíru a vzduchu do věčna.,

Obejmi mě a drž na vždy,

jsme měsíční děti a milenci

 

 

FATALISMUS

 

Slyšíš čas,

sud osudu ti nedutí, zvoní

trpělivost netrápí, povzbuzuje,

z démonů budou múzy

 

ZIMNÍ SLUNOVRAT

 

Pij z mé dlaně azer jako z misky

do očí se dívej jako do slunce

krátil se svit

teď budeme zářit jako Venuše a Mars

 

 

EMPATIE

 

Vidíš víc, slyšíš víc, cítíš víc,

proud slov nestačí,

prsty se přisaješ

rozumíš