Lukáš Trejbal

 

Přes roušku tě nepolíbím

 

V listopadu se rozblikaly

řetězy vánoční

hory s horákama slíbit

město má menses jedu z noční

přes roušku

tě nemohu políbit

 

Kopce posypaný

cukřenkou sněhu

nechci se lísat vlíbit

někdy mám ze dnů pěnu

přes roušku

tě nemohu políbit

 

Na svátek Krista Krále

složenky splácím se zpožděním

opulentní hostiny s málem

přes roušku tě nepolíbím

 

Dezinfekci z rukou cítím

prostě jen být

nepřetrhnout nit

unaven samotářským pitím

přes roušku tě nepolíbím

 

Kroupy, jmelí a dárky

 

Smrtí bych raději nedělil

v kapse tabák ze zlomený startky

na starém lístku jsem objevil:

kroupy, jmelí a dárky

 

Osudem je to předepsáno

každý zboží si někdo koupí

na starém lístku stojí napsáno:

jmelí, dárky a kroupy

 

Těžko ti můžu včerejšek vyčíst

dnešek ránu po ránu zcelí

skoro to nešlo přečíst:

dárky, kroupy a jmelí

 

 

 

Blues ranního sídliště

 

Bolest je dotěrná chytám se za hlavu

zdali mě usvědčí má vina

Pod barákem bagr vytáčí v hlíně mandalu

u postele prošláplá plechovka od piva

 

Kafe je milostivá dámská volenka

bílá rukavička po zádech běhá

Střeva oddychují poslední stravenka

lehko se počítá: na tři to dá

 

 

 

Osamělá růže krášlila předzahrádku

 

Osamělá růže krášlila předzahrádku

z amplionu chrčel hlas zlatýho slavíka

nálada přes den si s tou večerní netyká

Osamělá růže krášlila předzahrádku