Magdaléna Šipka


 

Hon na Eróta

 

Někde do mně bylo vepsané přesvědčení, že čím úporněji, úmorněji a tragičtěji budu někoho milovat, tím spíš si nakonec uvědomí, že se mnou chce strávit zbytek života. Jako bych propadla nějaké kombinaci totálního romantického šílenství a protestantské tendenci k puritanismus a určité čistotě. Abych teď sama sebe přeložila pro čtenáře a čtenářky, kteří nejsou posedlí náboženstvím – bylo to jako snít každou noc vlhké sny o tom, že vedle Vás bude někdo chtít sedět dalších XY let v kostelní lavici. Jako bych si přála někomu plně propadnout, ale jen s podmínkou, že už ani jeden nebudeme spát s nikým jiným. Vystavěla jsem si květinovou sochu mojí lásky a pak jí setnula hlavu. Vzývala všechny Eróty v okolí a pak jim vysvětlovala, jak vlastně mají mávat křídly. Měla celý sešit pokreslený zamilovanými páry, ale nikdy nechytila za ruku kluka, který mě tři roky uháněl. Sympaťáka, který ale nebyl „ten pravý“.

Tahle dvojitá mříž, možná pečeť, možná záplata mi pomohla na chvíli stabilizovat moje rozbušené srdce a příliš brzo otevřené tělo. Přesvědčila jsem sama sebe, že žádná opravdová láska nevychází z náhodného sexu, něčeho příliš tělesného. Dřív, než erotické okouzlení jsem hledala psychickou intimitu a pocit bezpečí. Ale vlastně jsem k sobě nebyla schopná nikoho pustit blíž ani na té psychické úrovni.

 

To období dospívání možná pro mě bylo tím nejvíc queer, které jsem zažila. Děsila jsem se kluků a mužů, vyslala po nich ulepená chapadla vyhrocených citů, extatické platonické zaujetí, glorifikaci všech jejich neřestí. Po zkušenosti s perfekcionistickým přítelem jsem muže zbožňovala za jejich nedokonalosti, lidskost, postoj, v němž kašlali na společenské normy a pózy, na vzdory tomu, že byli aktivně zapojeni do mnoha bohulibých aktivit. Uvolněné záchranáře, laskavé kuchaře, věrné přítele, přátelské dobrodince, muže utahané k vlídnosti vlastními pochybnostmi, kteří měli vždy ještě trochu času na cizí problémy. Otřepané hrdiny, co svůj pečovatelský komplex odkládali jako superman kápi.

 

Cílem těchto mých zbožňovacích tendencí byl nejprve nejmladší syn faráře, který dělal vtípky, vařil a byl velmi srdečný. Druhým objektem byl předseda občanského sdružení, pod kterým jsem dělala tábory, byl lehce depresivní, úpěnlivé na všech akcích sledoval nováčky, kteří měli nedostatek sociálních kontaktů, ale bál se je oslovit a začít si s nimi povídat. Měl adoptivní sourozence, které miloval a staral se o ně a k tomu ještě dva vlastní bratry. Byl vlastně taky nejmladší a miloval jídlo a alkohol. Ačkoli jsem vědomě všechnu svoji zamilovanost vysílala k těmto dvěma vlastně nedostupným lidem, o vztazích jsem se neustále bavila s houfem kamarádek. S nimi jsem se dokázala uvolnit, je jsem doprovázela po městě, brala na kafe, prožívala jejich radosti i trápení. Vlastně jsem dost možná chodila s nimi.

 

Co se týká mých platonických lásek asi jsem nakonec s každým z těch mužů měla šanci si něco začít. Plachost a nedostupnost těch chvil, ale jen odhalila zvláštní chlad a skutečnost, že nešťastná zamilovanost byla nějaká potřeba mojí duše. Se starším z nich, s Petrem, jsme jednou odjeli se skupinou mládeže, která si říkala „poradní odbor pro mládež“ a vlastně jsme byli i zvolení… Prostě jsme se utábořili na pár dní na faře ve středočeském kraji a tam se opili vínem. Když jsme to pak my dva šli „vyřešit“ bylo už tak hodinu po svítání. Měl jsi na rtu zaschlé červené víno, takovou malou čárku. A cestou jsi mě asi chtěl políbit. Jenže já jsem se bála. Celou tu procházku jsem jen čekala na to, že mi řekneš, že mě vlastně tolik nemiluješ. Až si potvrdím, že tohle není ta moje vysněná pohádka, až dostanu kopačky od kluka, se kterým nechodím. Někdo mě vyhodí jako popelku na mráz. A ty jsi možná čekal, že tě políbím nebo jsi celou tu cestu lesem myslel, že si sedmeme někde na vrcholu na lavičku. Něco takového jsi mi i naznačil. Jenže jsme pak scházeli z kopce, neměla jsem své odmítnutí ani své „ano, chci s tebou navěky žít“ a byla jsem tragicky smutná, protože se neodehrál podivný scénář, který jsem si vymyslela.

 

O několik let později jsem bydlela v malé místnosti se svým snoubencem a uprostřed příprav na svatbu dopisovala bakalářskou práci o Platónově pojetí Erósu. V závěrečné kapitole jsem došla k tomu, že pravý Erós je podle Platóna prostý sexu. Přitom mi mluvil z duše právě popisem opeřování. Zamilovanost pro něj nebyl koktejl hormonů, který opadne po osmi měsících, jak jsem o tom četla v časácích. Znamenal, že jsme v druhém člověku zahlédli část pravého jsoucna. Naše duše se rozpomněla na svoji pouť v blízkosti jsoucího. Skrze tělo miláčka spatříme nebe. Začíná nám růst peří a bolestivě se prolamuje zrohovatělou kůží.

 

Doprostřed dialogu o lásce, převážně mezi muži, vstupuje moudrá žena Diotima a také neznámá cizinka a obě mluví o kráse a o plození. Jako by fyzická krása byla odrazem té duševní a jako by zalíbení v tělech druhých bylo zásadním kompasem, který nás měl vést. A nechápala jsem tehdy, že jsem to nechápala. Protože můj vnitřní kompas měl v těch měsících křičet na celé kolo, že nejsem zrovna s mužem, který se mi zas tak tělesně líbí.

 

Ten vztah byl ale asi vrcholem mého vzdoru proti tělu, proti moudrosti těla. Náš první sex sloužil jako slib, že se vezmeme. Požádal jsi mě o ruku dva týdny po tom, co jsme se spolu vyspali, když jsme spolu byli čtyřicet dní. Byl to takový úprk. Jako bychom v době svých zásnub utíkali od oltáře. Jako nevěsta v obřích bílých šatech mizeli z místa činu. Jenže ten oltář, před kterým jsme se chtěli schovat byl obětní. Mohli jsme na něj být položeni pro náš sex, pro náš předmanželský vztah, protože jsme spolu bydleli. Bál jsi se své církve, farář, který tě měl na starost a spolurozhodoval o tom, jestli se někdy staneš knězem, ti vyhrožoval, že bys z toho mohl mít problém, kdyby se zjistilo, že spíš v pokoji s někým, s kým jsi nebyl sezdaný. Tak jsme utíkali před skutečným rozvinutím našeho vztahu hned pod čepec.

 

Možná proto jsem tě k tomu, abys mě požádal o ruku odtáhla na pás kopců, který odděloval Jižní město od Jižní spojky, dálnice mířící na Brno. Tam v kopci, který byl rozprostřená jako obří tribuna okolo vybetonovaného hřiště, jsme přešlapovali ve sněhu a ty jsi klekl a navlékl mi prstýnek, který jsem také sama vybrala. Z jedné strany duněly auta projíždějící v šesti pruzích, z druhé těžce dýchalo sídliště přezdívané pražská noclehárna. Byla to skutečně naše romantika nebo jen chybějící puzzlík do nějaké mozaiky mojí duše? Nenutila jsem tě vyplnit mi nějakou dětskou křivdu, sen o mně jako o dospívající nebo zdání dospělosti? Jako bych si udělala dopředu výřez z tebe samého, nabídla ti kostým, sehnala rekvizity a pak tě jako do kostela přivedla na periferii. To hřiště jsem objížděla dokola na in-linech a představovala si, jaký bude mít život až mi bude víc než dvanáct. Četla jsem tehdy knihu Pevné pouto, která byla o oběti znásilnění, kterou pachatel pak i zabil a zakopal na poli. Duch mladé dívky se díval na to, jak její smrt poznamenala její rodinu, na dospívání vlastní mladší sestry, které zažívala všechna svá poprvé. Když jsem knihu četla vlastně jsem nevěděla, jestli se někdy dožiju zásnub, jestli si to někdy zkusím. Objížděla jsem hřiště jako přihlížející duch a v myšlenkách plnila tribuny diváky. Nebo možná spíš hřiště dějem, určeným jen pro moje oči. Opíjela jsem se tím obřím volným prostorem, v mém životě, v mém srdci. A tušila jsem, že ho jednou někdo zaplní. A teď v tu chvíli zásnub jako bych přišla dokázat svému mladšímu já, že jsem to dokázala, že teď miluji, naplňuji stereotypy a jsem dospělá. A v tu chvíli asi svou dospělost zradila, odsunula, dívala se na ní jako Narcis na hladinu. Chtěla se jí dotknout a jen promáchla vlny.

 

 

Text pro Manifest úzkosti I :

Plameny vášně, plameny úzkosti


Když jsme spolu byly poprvé v mém bytě, rozsvítila jsi všude svíčky. Stejně jako podruhé a podesáté. Vytvořily jsme si něco jako pelech na zemi. Z dek a peřin. Byt byl plný starého nábytku z vily, kterou vlastnily pratety mojí babičky.

Moje ženská linie byla plná čarodějnic. Praprababička se nechala rozvést jako jedna z prvních žen na malém městě. Prababička si stříhala nakrátko vlasy a odjela do dívčího internátu. Babička se habilitovala prací o ženách v literatuře. Ten dřevěný nábytek, na který si kladla svými dlouhými prsty svíčky, stál původně v jejich později znárodněné vile. Ve vile sedmi neprovdaných sester, kterým prý zemřeli jejich potenciální partneři v První světové válce. Zbylé dědictví se teď tísnilo v největším pokoji družstevního panelákového bytu na sídlišti. Z poliček z tmavého dřeva “vypadávaly” sebrané spisy Julia Zeyera, básnické sbírky Seiferta, Pasternaka a Zahradníčka.


V tom roce, kdy jsi byla těhotná jsme spolu dělaly rituál pojmenovaný magický socialismus. Stály jsme v kruhu, těla pomalovaná barvami, v šátcích, tančily jsme, okolo oslepení diváci. Symbolizovala jsem vítr a ty oheň. Zapálila jsi tehdy za mě moji svíčku. Dřív mě tvoje symbolická nenasytnost neustále dováděla k rozhořčení. Po večírcích jsem v našem bytě nacházela tvoje spící děti a tvého snídajícího muže. Ten můj vyšiloval z tvých požadavků. Dobíhali jsme na oslavu tvých narozenin, abychom nepřišli pozdě. Přetínali jsme štědrovečerní večeři s rodinou, abychom v noci z 24. na 25. prosince uspořádali ve tvém bytě rozjařenou oslavu, italskou jako tvé příjmení. Později jsem tuhle rozpínavost začala milovat. Když jsi se schoulila v mém náručí po náročném týdnu. Všechny tvé týdny byly náročné, kmitání mezi dvěma malými dcerami, doktorských studiem, umění, prací.


Když jsme spolu podruhé začínaly chodit, rozhořela se celá planeta. Nejprve to začalo Amazonií, prezident Bolsonaro zrovna nepodporoval hasiče, spíše těžařské firmy. Hořely plíce světa. Posílaly jsme si obraz amazonské Bohyně s hořící hrudí. Hořela i naše srdce? Hořel I náš dech? Pak hořely Australské lesy a obloha se od popela obarvila do šeda a oranžova. Při východu slunce pak vypadala jako vlajka původních kmenů. Byla tak rozsáhlá katastrofa jediným způsobem, jak napravit dřívější nespravedlnosti? Navrátit zemi společenstvím, která ji neuměla tak rychle zničit? Posílaly jsme si estetizované obrazy zkázy. Možná obrazy naděje. Pokud by byla Amazonie žena a hořící stromy její mladý plod, začali by mocní světa bít na poplach, aby byla ochráněna? Stopy požárů se už nyní zevnitř dotýkaly našich plic, vstupovaly nám do krve. Stejně jako emise z Chvaletic. Pamatuji si ten okamžik, kdy jsem se poprvé rozplakala kvůli klimatu, bylo to nad zprávou o tom, že vymírají koaly. Teď se ještě rozhořel jejich přirozený domov. Nějaký mladík se odmítl nechat evakuovat a místo pobytu v bezpečí vynášel koaly z hořícího sekvojového háje. Prý jich zachránil osm. Noviny byly plné fotek poraněných zvířat v ručnících s pítky. Počet lidských obětí byl vyčíslen sotva na dvě desítky. Jedna novinářka ale popisovala svoji rozporuplnou situaci, kdy byla těhotná a zároveň svědkyní tohoto pustošení přírody. Pohybovala se ve městě plném smogu a scházela se s přáteli u televizí, na kterých sledovala postup ohňů. Nevěděla, do jakého světa vlastně své dítě přivede a jestli to opravdu chce udělat. Při vyšetření zjistila, že srdce jejího dítěte přestalo bít. V provizorních podmínkách nemocnice, kde byly kvůli kouři vypnuté všechny protipožární jističe, pak podstoupila potrat.


Když jsme spolu byly tři měsíce na jedné večerní procházce Stromovkou jsi mě začala přesvědčovat, že sex dvou žen je jedna z nejfeminističtějších věcí, které jsi kdy zažila. Procházely jsme pod rozsvícenými lampami pouličního osvětlení.

Naše společné důvěrnosti skutečně měly zvláštní moc odvést nás ode všech trápení, která jsme zrovna zažívaly v jiných vztazích. Popsala jsi to tak, že jsme nechaly svoje milence tančit nějaký valčík a samy se věnovaly jedna druhé. Naše dlouho plánované schůzky se odehrávaly uprostřed našich vztahových dramat s našimi muži. Přespávaly jsme navzájem v útočištích, kam jsme utekly ze svých nepokojných kuchyní. Vylíčily jsme si navzájem všechny svoje vnitřní nepokoje a křivdy a pak jako po dešti na čisté obloze nechaly zářit hvězdy našeho vztahu. Objímaly jsme se, mazlily, mazaly krémy, konejšily. Nepotřebovaly jsme se tolik ujišťovat o naší lásce, protože byla tím prostorem, látkou ve které jsem se pohybovaly, ve které jsme rozplétaly linie našich osobních příběhů a lásek. Hledaly jsme smysl v nepřehledné vášnivosti našich citů, v plamenech, které nás uchvacovaly a byly tím, co tak lákalo I děsilo naše milence a partnery. Spolu jako dvě ženy jsme se podpíraly v tom žáru a dýmu vší spletitosti, našich neuspokojení a příběhů potlačení. Všechna ta vášeň nás neděsila, viděly jsme se jako v zrcadle.


Lidskou sexualitu si představuji jako šelmu. Mluvila o ní tak přede mnou žena, která za mnou přišla na Pride, svezly jsme se na pouťovém kole. Letná byla rozbahněná, po hodinách deště se nad hlavní stage rýsovala duha. Sluneční paprsky po dešti vpletly do každé barvy záblesk meruňkové. Vyprávěla mi o snu, ve kterém stála v chodbě a naproti ní se houfovala divoká zvířata. Bojovala s nimi a oblékala si jejich kůži. Její bratr jí to vyložil tak, že sen odkazuje k sexualitě. Možná proto teď přede mnou seděla na lavičce obřího otáčejícího se kola.


Svázala jsem jí ruce v jednaplusjedna za rohem od maloměstské kliniky, kde dokončovala atestaci. “Kdyby se mi něco stalo, nejdřív mě rozvázej, než budeš volat sanitku, s těmi provazy mě nikdo nesmí vidět.” Svazovala a líbala jsem ji jako nějakou velkou domácí kočku. Byla jak výsadkář, hraničář, polní lékařka. Jenom její pole bylo maloměsto, nehrozilo jí bombardování jen třicetihodinové směny, noční návštěvy bláznů I akutních případů, unavené, podplacené sestry, bez kterých by neudělala nic, jak sama dobře věděla. Druhý den jsem vstávala s ní do práce, vyprovodila ji nočním městem, kolem těch několika rohů, až k jejímu oddělení a pak šla pěšky na nádraží přes město, ve kterém jsem se pokaždé ztratila, mezi šedivými paneláky a růžovými paprsky světla.


Později jsem sexualitu také začala vnímat jako šelmu, která skočí doprostřed místnosti, jako odjištěnou zbraň. Jako to nejnebezpečnější zvíře v džungli, které se neschová, jakmile ho prozradí jeho plíživé pohyby. Může se dlouho pohodlně rozvalovat ve stínu a předstírat svoji otupělost, neschopnost a lenost. Stačí ale jen malý popud a rázem je na nohou, rychle skáče, cení zuby a umí vytáhnout drápy. Jako bychom se k sobě zprvu v sexu tulily jako dvě malá koťátka, kmitala jazýčky a překupovala se po svých hebkých kůžích. S některými milenci, ale můžeme úplně pustit naše divoká zvířata, odevzdat se vší vášnivosti divoké zvěře, naplno napnout svaly, povalit se na záda a obřím velkým jazykem rozedírat prokrvená místa za hranou chlupů, nechat své tělo pulzovat navzdory tomu druhému, předhánět se v síle a prudkosti pohybů. Vzdát se všeho, vše pustit a vše získat. Poháněli divokostí jeden druhého jako v zápase využít sílu protivníka, zapomenout na slušné vychování a pak si unaveně usnout v náručí. Za takový sex bez hranic jsem procházela celou džunglí, pralesem, s pomalu vyhasínající pochodní touhy.


Když se od Tebe odstěhoval manžel, začaly jsme se scházet častěji. Skoro každý týden. Prohloubilo to náš vztah, ale sex přestal být tak intenzivní. Trvalo nám déle, než jsme dodělaly projekty, uvařily večeři a uložily tvé dcery do postele. Moje jinak spolehlivé libido začalo selhávat, tvoje nejistota v manželství ve mně probudila zranitelnost. Začala jsi vyšilovat nejen z odchodu tvého muže, ale také z naší zmenšené sexuální aktivity. Usínala jsem v tvojí posteli a ty jsi se ještě uprostřed noci procházela bytem. Neuspokojená a nervózní. Druhý den ráno jsem tě po snídani vyprstila jako nějakou omluvu za nedostatek noční vášně. Tvoje dcery byly zrovna v kuchyni. Zakousla jsi se mi místo křiku do krku. Přejížděla jsem po tvém křehkém těle. Uslyšely jsme skřípání dveří, jak se zas vbatolily do pokoje. Nepustily jsme vzájemné sevření, jen ho pozvolna povolily a tvářily se cudně. Další přerušení.

Komentáře

  1. Ráda bych vám všem řekla, že jsem dokázala ukončit svůj problém s rozvodem a obnovit své manželství znovu, nevím, co se stalo mému manželovi, že podal žádost o rozvod, snažila jsem se mu to rozmluvit, ale neposlouchal mě, neměl jsem jinou možnost, než hledat pomoc kdekoli mě napadlo a dal jsem se do kontaktu s DR Ajayim a teď jsem rád, že jsem ho požádal o pomoc. Protože nebýt doktora Ajayiho, nevím, co by se stalo s mým manželstvím, protože jsem svého manžela milovala a nemohla jsem snést jeho ztrátu. Kouzlo zafungovalo jako kouzlo, můj manžel se změnil a začal projevovat lásku místo rozvodu, který plánoval. Jsem příliš šťastný, že je teď pro mě všechno na svém místě. Rád bych doktora Ajayi doporučil každému, kdo prochází manželskými problémy a chce je ukončit. Pokud potřebujete pomoc skutečného kouzelníka, kontaktujte Dr Ajayi na Whatsapp / Viber: +2347084887094 nebo e-mail: drajayi1990@gmail.com, věřím, že vás nezklame.

    OdpovědětVymazat
  2. Jen chci, aby celý svět věděl o tomto kouzelníkovi, kterého jsem potkal před časem, nemůžu říct, co všechno pro mě udělal. můj manžel mě opustil před 4 lety s mými dětmi Procházela jsem internet, když jsem se setkala se svědectvím tohoto úžasného muže online, rozhodla jsem se to zkusit a můj manžel je nyní zpět a jsme opět šťastní, nemohu dát vše, s čím mi pomohl písemně, vše, co mohu říci, je mockrát děkuji, jsem velmi šťastný a on mě ujistil, že dělá spoustu kouzel, včetně

    Kouzlo lásky
    Mocenské kouzlo
    Kouzlo úspěchu
    Osud těhotenství
    Kouzlo manželství
    kouzlo pro dobře placenou práci
    Ochranné kouzlo
    kouzlo vyhrát soudní spor
    kouzlo štěstí atd.

    Pokud potřebujete pomoc kouzelníka Dr. Ajayiho, kontaktujte ho na této e-mailové adrese (drajayi1990@gmail.com) nebo si ho přidejte na whatsapp +2347084887094 a proberte s ním svůj problém. Je to dobrý člověk a vždy mu budu vděčná.

    OdpovědětVymazat
  3. Byl jsem ještě na vysoké škole, když jsem potkal svého snoubence. Poměrně dlouho jsme spolu chodili a spolubydleli a náš vztah byl schválen rodiči. Vycházeli jsme spolu a všechno bylo perfektní. Odcestoval na nějaké školení a od té doby už pro nás nebylo všechno dobré. Viděl támhle jednu dámu a má tendenci se hodně zavázat k tomu, co sdíleli, a mě z toho obrázku vynechal. Udělal jsem vše, co jsem mohl, abych problém vyřešil, ale nic nefungovalo, dokud jsem neslyšel o doktoru Isikolo. Kontaktoval jsem ho a vysvětlil, čím jsem procházel, a on slíbil pomoc, což také udělal, jak slíbil. Splnila jsem pokyny, které mi dal, a on vyřešil problém, který jsem měl se svým snoubencem, a teď se mi vrátil a za měsíc se vezmeme. To vše díky doktoru Isikolo. Kontaktujte ho nyní, pokud potřebujete pomoc. e-mail: isikolosolutionhome@gmail.com nebo mu napište na WhatsApp na +2348133261196

    OdpovědětVymazat
  4. Chci se podělit se světem o to, jak Dr. Ajayi Veliký požehnal svými předky duchovní moc. Pomohl mi znovu sjednotit manželství s mým manželem, který se se mnou rozešel na 2 roky, snažila jsem se ho získat zpět a málem jsem to vzdala, ale doktor Ajayi mě dokázal znovu rozesmát. Dr Ajayi je skutečný kouzelník, s pomocí Dr. Ajayi také můžete získat svého ex zpět a žít navždy šťastný život. Kontaktní e-mail: drajayi1990@gmail.com nebo Whatsapp: +2347084887094

    OdpovědětVymazat
  5. Manželská krize, kterou jsem procházel, skončila a skončila, když se do toho zapojil doktor Isikolo. Stejně jako všechny ostatní páry jsme měli své rozdíly a já se ujistil, že jsem udělal vše, co je v mých silách, abych ji vedl správně, zajistil ji a mé děti a také je chránil. Oba jsme se obětovali, abychom zajistili, že přežijeme svazek, dokud se nezačne chovat a úmyslně se se mnou tolik pohádá. Domov se stal nepříjemným pro všechny ostatní včetně mých dětí. Manipuloval s ní přítel, který byl rozvedený a chtěl také zničit moje manželství. Musel jsem kontaktovat doktora Isikolo a on odpověděl a udělal vše, co bylo v jeho silách, aby problémy ukončil. Obnovil lásku a spojení mezi námi a já nyní mohu říci, že jakákoli iluze, kterou moje žena prožívala, mi vzala a je teď lepší ženou. Výsledek toho, co pro mě doktor Isikolo udělal, který se projevil po dvou dnech, mě ohromil. Já a moje domácnost zůstáváme vděční. Apeluji na každého, kdo potřebuje pomoc s vyřešením svých vztahů a manželských problémů, aby kontaktoval doktora Isikolo, protože řešení je jisté. Jeho e-mail: isikolosolutionhome@gmail.com nebo mu napište na WhatsApp na +2348133261196

    OdpovědětVymazat
  6. Po 2 letech jsem ztratil manželství a byl to pro mě hrozný zážitek. Moje žena mě a mého syna opustila a všechno se stalo mimo moji kontrolu a nikdy jsem nevěděl, že jen málo lidí v mém okolí vytvořilo mou ženu a obrátilo ji proti mně jen proto, že jsem se rozhodl vybudovat svou rodinu a více se na ni soustředit. Musel jsem vyhledat pomoc, protože vím, že jsem neudělal nic pro to, aby moje manželství ztroskotalo. Doktor Isikolo mi pomohl a hodně mi bylo odhaleno, co se stalo. Seslal kouzlo shledání lásky, které mě a mou ženu znovu spojilo a celé zlo, které proti mně moje rodina udělala, bylo odhaleno. Jsem vděčný, že můj domov je zpět šťastnější než kdy předtím, a veškeré uznání patří doktoru Isikolo, protože opravdu vyřešil mé problémy hned po 48 hodinách. Zkontrolujte jeho web: https://isikolo-temple.com nebo mu napište na WhatsApp na +2348133261196

    OdpovědětVymazat
  7. Nisam znala da mogu vratiti svog zaručnika dok nisam kontaktirala dr. Isikoloa koji mi je pomogao. Imala sam užasan nesporazum sa svojim čovjekom i različito smo krenuli. Bio sam emocionalno potišten i nisam znao što učiniti da pomognem situaciji. Tako sam saznao za dr. Isikolo. Kontaktirao sam ga i zamolio ga da mi pomogne oko mojih problema. Rekao mi je sve što sam trebala znati i razumjeti i poštovala sam procedure i na kraju mi je riješio problem i sada smo ja i moj zaručnik ponovno zajedno i znam da ćemo se uskoro vjenčati. To ne bi bilo moguće da mi dr. Isikolo nije pomogao kako je obećao. Rezultat njegovog rada sigurno se očituje nakon 48 sati i to 100% zajamčeno. Vidljivo mi je vidjeti učinak rezultata svega što je učinio za mene i doista su se ljubav i privrženost između mene i mog zaručnika u potpunosti vratili i drago mi je što ga nisam izgubila ni s kim vani. On vam također može pomoći ako mu se sada obratite. Pošaljite mu poruku na WhatsApp na +2348133261196 ili posjetite njegovu web stranicu (https://isikolo-temple.com)

    OdpovědětVymazat
  8. Těší mě, že jsem tady a řekl doktoru Isikolovi slovo děkuji.
    Nikdy jsem si nemyslel, že budu moci znovu vidět práci svého manželství, přestože všechno už hrálo proti mně, doktor Isikolo mě zachránil. Měla jsem doma problém, kvůli kterému odešel můj manžel a já už byla těhotná a bylo pro mě těžké se bez něj v životě vyrovnat. Jeho rodina mě celou dobu podporovala, ale nikdo nám nemohl pomoci znovu se sjednotit, kromě doktora Isikola, který odpověděl v době, kdy jsem pomoc potřeboval nejvíce. Problém vyřešil a můj manžel se ke mně vrátil domů hned po 48 hodinách, protože se mnou stále žil ve stejném městě. Je úžasné, když najdete pomoc tam, kde jste si nejméně mysleli, že ji můžete získat. Ještě jednou děkuji Dr. Isikolo za vše, co děláte, abyste pomohli lidem, kteří naléhavě potřebují pomoc. Pošlete mu e-mail na adresu isikolosolutionhome@gmail.com nebo Whatsapp na +2348133261196

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky