Tomáš Hradilík

  

 

 

 

Před vraty

 

stojíme já a ty

A když už se dovnitř dostaneme

hned zas zpátky pryč chceme

Nápisy beze smyslu

a naše výrazy tváří bez důmyslu

Vedle je tramvajová trať

kousek dál sraziště feťáků

smutný je ten kdo zde štěstí hledá

Zpátky do reality se vrať

skutečnost nepřeje žebrákům

pravda je holá zklamaná a bledá

A tak v dvoře za vraty

díváme se na sebe prázdně

A opilý hlídač dvora je skoro dojatý

naplněn radostí však žádný odsud nevyvázne

 

 

 

Projít se

 

Projít se a s otevřenou pusou

zavzpomínat na devadesátá léta

Loučí se s tebou euforie

entuziasmus a energie

S otevřenou pusou

mít jenom žízeň

Tady zastavit a uronit

slzičku po těch kšeftech

co už příležitosti takové

nikdy nebudou

Tenkrát se to vydělávalo

počty kšefty jen trochu rukama

Tahle večerka

tam ještě tenkrát

automat na žvýkačky nevracel

Levné oděvy předtím automaty

kdysi soukromé elektro

toho už odsud dávno zmizelo

Kdopak se tenkrát krachu nebál

Pozor hlavu vzhůru neboť

právě procházíte staveništěm

buduje se zde mýtus

o šťastném domově

Na lavičce sedí dva

placatka z Božkova a plechovka piva

dnes prší na všechny zdarma

Legenda zdejších moudrých

přiměřeně vyčerpaných

co stále tady žije

jen mávne lhostejně rukou

Toho už za ta léta bylo

zatím i svatý z podstavce zmizel

vody v potoce moc nepřibylo

Lhostejně se sunout dál

k splnění cíle

prožít několik hodin volna

V knihkupectví u spekulantů

se prodejní ceny místních kronik

neustále mění

Můžeme na parkovišti chvíli pokecat

nic zajímavého ale nového není

Zalézt do budky na zastávce

však oni ho už někam odvezou

zamknout poštu hřiště vrátka

někdy zkuste přijít zas

Pokud tedy máte čím zaplatit

spoření na důchod

nebude už nikdy levnější

Kdo neuměl v devadesátých letech dobře lumpačit

Ten ani teď není boháč

miláček davu nebo věčný radní

 

 

 

Sjezd diktátorů 

 

V těchto dnech v střeženém prostoru

probíhá sjezd diktátorů

Kongres je to světový

spousta mocných to se ví

Hotelový resort teď ožije

přijeli delegáti z Evropy i Asie

některých států Oceánie

Z Latinské Ameriky

pochopitelně také z Afriky

Komparsisté hosty vítají

policisté celý prostor hlídají

novináři nebudou vpuštěni

protestující budou rozprášeni

Dostavili se zástupci magistrátu

podnikatelé i hlava státu

sjezd byl zahájen referátem

jak je občan nic před státem

Každý delegát má vlastní chloubu

vlastní způsob utahování šroubů

Pak dospěli diskuzí ke shodě

nenechávat lidstvo ve svobodě

Prezentace proběhla dopodrobna

jak jedna osoba druhé není rovna

společný plán vzdělávání i výchovy

stavět ploty kovat mříže okovy

Velcí vládci se pak trumfují

čí policie lépe fungují

kdo má lepší armády

které chrání své vlády

Kdo má PR nejlepší

který kult osobnosti je největší

Nakonec byla velká hostina

ostrouhala zas spodina

pak už volná zábava

velká párty nastává

Bůh lidem svobodnou vůli dal

tu jim pak mnohý vládce zase vzal

je to dosti smutné

a nebylo to historicky nutné

Pány diktátory trápí jiné věci

jak z otroků ještě více kůži svléci

 

 

Všední 

 

Pojď půjdeme ven z města

ještě předtím než

by nás sami vyvedli

Hejbni se Žuku aspoň někam

fakt prosím

Popojeli jsme a teď

je od nás klid

to se nám ale ulevilo

Nekvalitní chipsy vkládáš do úst

pracovní týden je nastavovaná kaše

Nejdu domů přespím v kůlně

Děkuji

za to že nepůjdete kolem

že pryč odsud se stěhuji

Já to říkám pořád

zaplať si za měsíční živobytí

a pak si doma potichu a v duchu

o tom mysli co chceš

 

 

Námořník ze soli 

 

Osamělý námořník na přídi

co stojí jako sloup

je vlastně tvořen solí

Kurzem se už déle neřídí

a nestěžuje si na službu

Jen se poklidně drolí

 

 

Iluze 

 

Ať se koukám jak koukám

kapsy prázdné prohledávám

vím jistě že jsem je měl

Teď nemohu je nikde najít

Ztratil jsem je v práci

možná tenkrát v baru

nebo snad kdesi tam

u někoho na návštěvě

Byly přece také o vás

Dost mi teď chybí

Jestli jste je viděli povězte

poraďte nebo rovnou vraťte

bez vyzvání

Moc prosím žadoním

hezky smutně koukám

S nimi žilo se líp

svět a jiné otravnosti byly veselejší

Tak se po nich ještě jednou podívejte

už dlouho je marně hledám

 

 Verše pro Manifest úzkosti I:

Prázdný čas

Ulice jsou zas o něco prázdnější
není kde pro radost vyprázdnit
ty věčně poloprázdné kapsy
Ještě mnohem víc okamžité samoty
v diskontní nabídce

Obří komerční haly bez ducha
jsou teď rejdištěm duchů
Nároží plná kamarádů
i hnízda nadějných snobů
Všude prázdno

Jen některé hladové chřtány
budou dál patřit mezi vyvolené
elity stejně od nás ostatních
jsou už dávno izolovány v karanténě
A která že prý doba
nepotřebuje nutně nové hřbitovy

Ve skrytu dál od lidí
lze tajně na chvíli sundat roušku
a nesměle se volně nadechnout
Tak ty mocipáne nebuď sobec
a nenech nás platit draze
škody které ty a podobní stále způsobujete

Nemožný den

Lány pšenky uschly
narcis uhnil ve váze
a naplili na odraz
tváře dole ve vodě
uprostřed studny

Rozbili všechna zrcadla
chtěli se střepy pořezat
pak pletli oprátky

Nakonec nevěděli
jestli je vůbec chtějí
pro sebe

V ten špatný den
nebylo nic k užitku
natož pak k pití
rvali si vlasy rezavým hřebenem
jizvy zůstaly celé

Upřeně na sebe zírali
plní vzteku
a nešlo už usnout
protože už nebylo co vypít
a slzy nechtěli

Za vsí

Člověk náhodně kolemjdoucí
by se jen podivil
jak se otrhaný strašák v poli
mění v hořící kříž

A čistě oděný kazatel
ve vypaseného strašáka
Sošku Krista odněkud
ukradli ještě za komunistů