Monika Hojná

 

...

 

Tíha dávných časů

 

vyvstává ze země,

 

aby se rozpouštěla

 

v slabém slunci.

 

Tvůj čas je cítit alkoholem,

 

podzime,

 

Tvůj čas je cítit potem zvěře.

 

Dny visí jenom na důvěře

 

jak na špagátu z pavučin.

 

Rukama od hlíny

 

hmatáme cestičky v houští.

 

V kořenech stromu uvízl řev.

 

Čvachtáme v kalužích.

 

Do života rozlité víno,

 

nebo krev?

 

...

 

 

 

STOMATOCHIRURGICKÝ VÝKON

 

Skryjte svůj strach

 

do malého bodu,

 

přímo do zubu,

 

nechte ho tam.

 

Stačí mít zavřené oči

 

a otevřená ústa.

 

Já se vám přitisknu k rameni

 

a zlehka obejmu vaši hlavu,

 

jako bych ruce jen ulevila,

 

když v ní nemůžu udržet hák.

 

Mluvím s vámi v duchu

 

a váš duch slyší,

 

doufám.

 

Až vám z očí sklouzne rouška,

 

co vás kryje,

 

a pohlédnete na mě,

 

pak poznám.