Jana Orlová

 

 

Hranice nade mnou

čáry ve mě

na druhé straně můj hlas

říká: slyšíš mě?

Slyším tě matko

Slyším tě smrti

velmi dobře

Padám, abych vzlétla

Má duše je načatá

Třese se strop

Pořád ve mě doutnáš

 

 

 

 

Jsem stvůra, jsem čistota

která se oprašuje poté

co prokousla krk snu

který stále nevymýcen

ozývá se jako mýtus

ne srdce, dávno ne

dokonce ani mýtus sexu

Jsem stvůra, jsem čistota

Čekám doma na muže

 

 

 

Jana Orlová "Covideo"

 

 

 

Animované self

 

Animované self

pixel po pixelu

přízraky jen v šeru

 

Tekutá krása:

zvrátit šachovnici

vyjít na vrchol

 

 

 

 

Verše pro Manifest úzkosti I:

 

 

 

Samota je pořád se mnou

krásná, bolestná

samotu mohu pohladit

v nehybném vzduchu

cítím její obrysy

je hebká

prázdná židle, která říká:

ještě před chvílí jsi byla živá