Adam Kadmon

 


"svítí mi slunce"

 

 

 Šedesátiprocentní oxymoronovice

Přičichla k růži
Smrdutá vůní
Žebračka trůní
Vyčítá muži
Nenávist lásky
Ohavné krásky
Dokola krouží
Nad kruhem čtverce
Svatební věnce
Smuteční stuhou
Navždycky druhou

 

 


"nehotový zbytky"


Perspektiva

Stará tlachavá vopice
poezie tohodle samizdatu
doteď se válela tam dole v blátu
drobečky rozdrobený
a prázdná flaška rumu
žádný velký umění
spíš křeče z nerozumu

Stará vopuchlá krabice
je tahle pětiletka - kolikátá už?
z prsou jí trčí tupej nůž
prej vyměnili režim
a ssajou z jinýho
lepšího tvrdšího péra
mezi náma zvětšili se dálky
na blízkost dotyku už není pomyšlení
už není tahle doba: vagina dentata
ti každou půlnoc tluče na vrata
krmí se z rudé louže
kde chcípá tygr v křeči
tygr a drak vzájemně zadávení
pro tělo zuby a spánek pro duši
jsme v tom všichni až po uši



"Welcome to the world of AIDS COVID"


Ostych

Pugét mrtvých květů růží
probouzí vždy touhu v muži
pohřbít něžně zdechlé mládí
viola už na requiem ladí

Snad je Láska Láska chladná
pugét růží, ruka zrádná
strhla závoj žití

Mysl z ní vytéká
a hledá člověka
mysl z ní vytekla ven
mému žití dala vale

 

 

 Anastazia

Anastazia vstává od stolu
na bledém líčku úzká rudá ústa
ta tvoje věrnost už se dávno nenosí

buď u mě prosím - češu ti vlasy
okolo stolu tíživá tenze
rozbitá skleničkou domácí vodky
na lampě moucha se plazí

A co tedy děláte Adame?
Lehni a drž ty děvko
sluší vám to v těch bílých šatech

Tenhle byt je krásnější a krásnější
pořídila sis kočky? máš tu nějaký jídlo?
Anastazia vstává od stolu

Umělá kraječka se zahoupá
židle vrzne, šla zavřít okno
už jí bylo moc zima
křehoučké blondýnce

 



"zelený manšestr"

 

 

 

 Umění pro Manifest úzkosti I:

 

Grafické práce "Série Anxiety, A.K. 2009"
Básně: Adam Kadmon


Má Píseň (2001 - proti úzkosti)


Má píseň už je taková
bílá lesklá podkova
dělá z koně klidné zvíře
jakmile je na papíře

do té doby kůň byl jiný
ryčná tlama plná sliny
jako blesk by chtěl se hnát
nenechat se podkovat

jenže podkověnka ryzí
směje se a rázem mizí

Abstraktní úryvek no.21 (2001 - o úzkosti)

...jednadvacet jednadvacet
jednadvacet dvacet dva
prudkost nutí hrdlo zvracet
úzkost oči zalévat...






Píseň Karantény (2008)


Zářivka šedivá bliká
na stolku sklenička mlíka

bílá je plenta, na okně mříž
ve zdraví jen těžko uvěříš

za oknem sestra jak ryba pluje
občas mne nestranně pozoruje

směny se střídají sester je více
jak jsou na tom jeho plíce?
jak jsou na tom jeho játra?
dovede citovat Sartra z patra?

zářivka šedivá bliká
na stolku sklenička mlíka




Píseň Zoufalství (2010)


Místo oken do tmy zeje
prázdnota co nezahřeje
nevrzne si ani mrazem
mluvná noci - němá rázem
co se lepíš v mastné saze




Píseň Odloučení (2013)


A hlavně na hlavním nádraží
se mi podívej nahoru
ze stropu visí tam moje smrt
můj stres tam visí
a odkapává

sto padesátá pátá kapka pleskla
neproniknutelná bariéra ze skla
na každé straně studí po jedné ruce
proč jen člověk miluje tak prudce?

Na hlavním nádraží z rána je prach
dívka se usmívá, houpe se na marách
na váhách osudu houpe se a výská




Roušky (2020)


milé studentky věčné koedky
tak co už vám odložily zkoušky?
nám zase odložili odvody
v módě jsou pestré roušky

a místo májové pohody
mezi náma všema zvětšily se dálky
zrady si značkujem na obálky
a svět je dílem náhody


Komentáře

Oblíbené příspěvky